pátek 31. července 2009

Oblíbené umění

Dnešní umění moc rád nemám. Za prvé, je dost subjektivní a fragmentární. Umělec chce světu sdělit něco ze sebe. A zapomíná na to, že mu nemusí nikdo rozumět. Velká univerzální témata se už dnes nějak nenosí.

Nejbližší etika: buddhistická

Mému srdci nejbližší etický a životní postoj je buddhistický. Nepovažuji se za buddhistu a nemyslím si, že buddhismus je úplná vize Absolutna, ale jejich základní pravdy a zásady učení podle mého nejpřesněji vyjadřují, jak by se měla lidská bytost ve světě a ve vesmíru chovat, jak jednat. Buddha poznal jednu ze základních pravd ohledně člověka a světa, totiž, že nás poutá a ničí žízeň. Proti této žízni je třeba bojovat, postavit se jí čelem. Čím více to dokážu, tím víc svobody cítím.

Fa-lun: kritický pohled buddhisty Pavla Frosta

Nedávno mě zaujal článek, který publikoval buddhista Pavel Frost o mediálně známé čínské sektě Fa-lun. Je to ten typ textu, jehož zřejmým účelem je otevřít čtenářům oči a nabídnout radikálně jiný pohled, než je ten obecně tradovaný v médiích.

Povahu sekty Fa-lun osobně nemohu komentovat ani o ní soudit, protože až doteď jsem ji znal pouze z televizního nebo internetového zpravodajství, které ji vykreslovalo jako oběť represí čínské státní moci. A nic víc. Takže proto mě onen článek tolik překvapil.

čtvrtek 30. července 2009

Náboženství a věda

Věda umí poznávat zákonitosti přírody a vesmíru, ale nikdy nám nedá přesvědčivý Smysl života. Věda neumí poznat Absolutno. Věda umí měřit, vážit, počítat, vyvozovat závěry, umí toho hodně, ale pořád se pohybuje v rámci vesmíru a jeho fyziky. To, co je za fyzikou, je vědě nepřístupné.

Papež a dálnice

Jsou náboženství, o nichž běžný smrtelník ani netuší, že existují. A naopak jsou zase jiná náboženství, která o sobě dávají záměrně vědět, a to v rozměrech opravdu nepřehlédnutelných.

středa 29. července 2009

Usilování o dokonalost

Člověk má za cíl svého života především směřování k dokonalosti. Dokonalost je hlavní a jediný poklad, k němuž má upínat své úsilí. Je to dokonalost ducha. Je to úsilí o zlepšování sebe sama. Všechno, co je v čase, pomine, všechny požitky, zážitky, pocity. Ale dokonalost je mimo čas a nepomíjí. Proto je pravým pokladem, hodným k dosažení.