Vnitřní vůdce

Vnější vůdce je člověk. Je to samostatná bytost mimo mě. Může mít osobní charisma, jímž mě dočasně omámí. Ale to z jeho cesty nedělá mou.

Koníčky

Člověk by měl mít nějaké koníčky a záliby, "oddechové" činnosti, jimž se s láskou a zaujetím věnuje v době osobního volna. Nemám proti nim nic, za podmínky, že jejich realizování nepřináší někomu jinému zlo a že je člověk neprovádí sobecky na úkor něčeho důležitějšího. Vůbec nejlepší je mít takové koníčky, které udělají radost druhým lidem nebo jiným bytostem, ale to už není až tak nezbytné a ne vždy jsou pro to podmínky.

Duchovní život

Žít duchovní život neznamená žít jako mnich nebo asketa. Neznamená to trýznit své tělo, uzavřít se do horské jeskyně nebo do kláštera daleko od civilizace. Duchovno se projevuje ve volbách jako kompas, který ukazuje jednu z voleb jako správnou. V jeskyni nebo v klášteře je takových voleb minimum nebo žádné. Proto tam nelze žít naplno duchovně.

Láska se přeceňuje

Vždycky mě zaráží, kolik filmů se točí o lásce, ať už o jejím vítězství nebo, méně často, prohře. Láska jako by byla tím nejdůležitějším v životě.

Konkurenční hra náboženství

Měl jsem původně v úmyslu napsat něco o dalajlámovi a nyní též o katolickém papeži Benediktu XVI. Oba tito náboženští vůdci by se dali samozřejmě pojmout v několika rovinách: jako mediální celebrity, jako političtí vůdci svých hnutí, jako učitelé nabízející určitá pojetí duchovna, a nebo jako konkrétní jednotlivci ze života, hodnotitelní například na základě toho, jaké činy konají vůči druhým lidem.

Panenství a věrnost

Ještě před několika desítkami let bylo panenství u neprovdané dívky považováno za to nejcennější, co taková mladá žena má a co odevzdá jako největší dar v manželství svému manželovi. Dnešní doba už něco takového neobdivuje, mladí mužové nevyžadují po svých partnerkách, aby byly nutně pannami. Existuje ale ještě vůbec něco, co by měl člověk považovat za nejcennější v osobě partnera?

Válka a mír

Bylo by krásné, kdybychom viděli, jak se celý svět, všichni lidé, vyvíjí k míru a k dobru. Bylo by ještě velkolepější, kdybychom mohli pozorovat takový vývoj v celém pozorovatelném vesmíru. Bytosti by se stávaly vnímavějšími, klidnějšími vůči sobě navzájem, lidé by respektovali své odlišnosti, vycházeli by si vstříct v dobré vůli, která jediná může spojit i jednotlivce naprosto odlišných kultur a civilizací.

Jaká pravda vítězí

Oblíbené heslo tvrdí, že pravda vítězí. Tím se myslí fyzikální realita. Zvítězí vždy to, k čemu (evoluční) vývoj dospěje. Někdo nebo něco zvítězí, někdo nebo něco prohraje. Vítězství zde znamená porážku nepřátel, přežití, rozmnožení atp.